Macchi M.3
Macchi M.3 | |
---|---|
Macchi M.3 | |
Určení | Průzkumný létající člun |
Výrobce | Societá Anonima Nieuport-Macchi |
Zařazeno | 1916 |
Vyřazeno | 1924 |
Uživatel | Italské královské námořnictvo Ad Astra Aero |
Vyrobeno kusů | 200 |
Vyvinuto z typu | Macchi L.2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Macchi M.3 byl italský dvoumístný, jednomotorový, dvouplošný, průzkumný létající člun z období první světové války.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]27. května 1915 se italské armádě podařilo ukořistit rakousko-uherský létající člun Lohner L.40. Do té doby mělo Italské královské námořnictvo ve výzbroji pouze licenčně stavěné, francouzské létající čluny FBA, vyráběné firmou Nieuport-Macchi. Ta dostala za úkol ukořistěný stroj prozkoumat a postavit podle něj vlastní letoun, který nesl označení L-1. Od původního letounu se lišil pouze motorem Isotta Fraschini V.4 a kulometem FIAT-Revelli ráže 6,5 mm. Vyrobeno bylo 139 kusů této verze.
Po menších úpravách byla postavena verze L-2, ale pouze v počtu 10 kusů. Následně byl letoun celkově přestavěn, zejména trup a ocasní plochy a dostal označení Macchi M.3.
Popis konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o dvoupříhradový dvouplošník s celodřevěnou konstrukcí. Trup a stabilizátory byly potaženy překližkou, zbytek letadla byl potažen plátnem.
Letoun byl poháněn řadovým, vodou chlazeným šestiválcem Isotta Fraschini V.4B o výkonu 118 kW (160 k). Vrtule byla dvoulistá, dřevěná, umístěná na motoru jako tlačná. Výzbroj tvořily dva kulomety FIAT nebo jeden kulomet a jeden kanón ráže 40 mm. Pod dolním křídlem pak mohl letoun nést 100 kg pum.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Létající člun měl široké využití. Sloužil jako průzkumný a doprovodný letoun, uplatnil se při bombardování a hlídkování i jako výsadkový člun. Jako první létající člun dosáhl v roce 1916 rekordní výšky 5400 m. Velmi úspěšný byl při nasazení proti rakousko-uherským letadlům Lohner a Phönix a také při bombardování rakouských námořních základen. Jako první letoun v italské armádě podnikl fotoprůzkum ke zjištění pohybů rakousko-uherských válečných lodí a přítomnosti německých ponorek. Sloužil také k výcviku důstojníku US Navy přidělených do Itálie po vstupu USA do války.
Po válce zbylé stroje sloužily jako cvičné letouny až do roku 1924
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Údaje dle[1]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Rozpětí: 15,95 m
- Délka: 9,97 až 10,25 m
- Výška: 3,33 m
- Nosná plocha: 45,00 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 900 kg
- Vzletová hmotnost: 1350 kg
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 145 km/h
- Výstup:
- do 1000 m: 5,5 min
- do 4000 m: 38 min
- Dostup: 5400 m
- Dolet: 450 km
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 2x kulomet FIAT-Revelli ráže 6,5 mm
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hornát, Jiří. Macchi M.3. Letectví a kosmonautika. 1989, roč. LXV., čís. 18, s. 35.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HORNÁT, Jiří. Macchi M.3. Letectví a kosmonautika. 1989, roč. LXV, čís. 18, s. 35. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Macchi M.3 na Wikimedia Commons
- Macchi M.3 na Valka.cz